Smutná zpráva ze Zoo Sup mrchožravý vypuštěný v Bulharsku zemřel po nárazu do drátů

Když na konci července zlínská zoo odeslala do bulharských Východních Rodop již čtvrtého supa mrchožravého, měli chovatelé oprávněný důvod k radosti. Sup mrchožravý patří mezi nejohroženější zástupce evropských druhů supů, populace na celém Balkáně čítá méně než 30 párů. Bohužel během uplynulého víkendu přišla od pracovníků ochranářské organizace Green Balkans smutná zpráva. Zlínská samička při svém prvním letu zahynula. Osudným se jí stal náraz do drátů elektrického vedení.

Samička, v pořadí již desáté mládě supa mrchožravého, se vylíhla na začátku června letošního roku. Záhy po vylíhnutí ji chovatelé předali pod náhradní rodičovský pár supů mrchožravých do Zoo Praha. Ve věku dvou měsíců pak společně se stejně starým supem mrchožravým ze Zoo Praha zamířila do volné přírody. Pražští kolegové oba dva supy převezli k vypuštění do bulharských Východních Rodop.  „Přemístěním samičky do pražské zoo jsme náš chovný pár supů mrchožravých přiměli k druhé snůšce. V současné době tak pečuje o dalšího potomka,“ řekl hlavní zoolog Kamil Čihák. 

Mladí supi zvládli dlouhou cestu do Bulharska bez problémů, stejně úspěšné bylo i jejich umístění v zasíťovaném adaptačním hnízdě pod skalním převisem. „Díky zařízení pro krmení a napájení je ochranáři krmili, aniž by je supi zahlédli. Ptáci zdárně prospívali, proto po třech týdnech mohla být síť odstraněna. Naše samička opustila hnízdo jako první,“ doplnil Kamil Čihák. Ornitologové její první let sledovali díky malé satelitní vysílačce umístěné na jejích zádech.

„Kolega Klisurov z Green Balkans mi popisoval, jak 40 minut kroužila nad horskými hřebeny. Jak se k ní postupně přidávali další vypuštění supi. Byl to určitě nádherný pohled,“ uvedl ředitel zoo Roman Horský. Po několika hodinách ve volné přírodě však přišel osudný okamžik. Podle získaných informací samička při letu narazila do drátů vysokého napětí. Zásahem elektřiny okamžitě zemřela.

„Odhaduje se, že ve světě po zásahu elektrickým proudem ročně zahyne 1 miliarda ptáků. V Česku je to podle studie Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) 350 000 jedinců. Naši republiku křižuje přes 70 000 km elektrického vedení, rozvodnou soustavu tvoří také 750 000 stožárů a sloupů. Od roku 2009 platí zákon, že do června 2024 musí být kvůli ptákům zabezpečené všechny sloupy vysokého napětí. Podle hodnocení odborníků z AOPK to však distribuční společnosti zřejmě nestihnou. I tak však považuji toto opatření za skutečně mimořádný legislativní úspěch při ochraně ptáků. Čím více stožárů bude osazeno speciálními konzolami, kryty nebo bidly, tím lépe,“ zdůraznil ředitel Horský.

K dalším ochranným opatřením patří třeba umístění různých barevných prvků, např. koulí nebo spirál, pro zvýraznění drátů elektrického vedení.  

Prosazení instalace ochranných prvků bude iniciovat také společnost Green Balkans, a to nejen ve Východních Rodopech. „Bulharským kolegům poskytneme veškerou možnou pomoc. Připojíme se k jejich žádosti, předáme informace ohledně vhodné ochrany stožárů a drátů. Odchov v lidské péči a následné vypuštění supů do volné přírody představuje obrovské nadšení, práci a úsilí desítek lidí, pro supy tak chceme zajistit ty nejlepší podmínky pro jejich přežití a zapojení do reprodukce,“ uzavřel ředitel zoo Roman Horský.